Ani naší malé zemi se Mistři nevyhýbají. Na tomto místě se budme snažit shromažďovat informace o setkáních přímo od lidí, kteří je zažili. Pokud jste Vy sami zažili setkání s Kristem nebo s Mistry moudrosti, pak můžete ostatním zprostředkovat, co Vám přineslo. Napište nám e-mail na adresu setkani@prichod.cz a my se Vám ozveme.

 

1. Hodina angličiny

Slečna Nikol z České Skalice, 17-letá studentka gymnázia, zažila nesmírně zajímavou příhodu, která se stala 28. 3. 2006, během vyučování, přímo v její třídě.

Abychom byli v obraze, její maminka, paní J., vede transmisní skupinu v místě bydliště a Nikol se transmisí také zúčastňuje. Je tedy dobře informovaná, pokud jde o „opětovný příchod Krista a Mistrů Moudrosti“ do naší reality. Z vyprávění studentky, slečny Nikol:

Bylo kolem poledne a právě probíhala hodina angličtiny. V tom se ozvalo zaklepání na dveře a do třídy vstoupil vysoký muž, přibližně dvoumetrový. Kvůli své výšce se nemohl vejít do dveří, což vyvolalo všeobecnou pozornost. Muž budil dojem úžasné čistoty, byl velmi vysoký a měl nádherné zářivé modré oči. Jeho pleť byla snědší, jako kdyby byl hodně opálený. Vypadal na přibližně 40 až 50 let. Již od dveří začal mluvit anglicky. Představil se, řekl, že se jmenuje Johnny, a je z Kalifornie. Nikol z ničeho nic napadla myšlenka, že je to krásný člověk.

Muž zatím nic více neřekl a posadil se do zadní lavice. Všichni studenti včetně učitelky zůstali ohromeni, nikoho totiž ten den do hodiny nečekali. Bylo to sice překvapující, ale již i někdy předtím si učitelka do hodiny angličtiny občas zvala hosty, rodilé mluvčí. V tomto případě nikdo nevěděl, o koho jde; nikdo nebyl ohlášen.

Seděl tiše a nerušil průběh hodiny. Studenti dokončili zadanou práci a postupně četli nahlas z anglického časopisu. Nakonec učitelka požádala neznámého muže, aby přečetl poslední článek. Muž přišel dopředu a začal číst.

Jakmile začala plynout slova, Nikol vyhrkly do očí slzy. Cítila k němu lásku, jako k „tátovi“. Všichni ztuhli, dokonce i jindy zlobiví studenti byli najednou jiní. Nikol byla nesmírně pohnutá a dojatá. Nemohla to ovládnout. Cítila, že z toho člověka proudí nesmírná láska a nechápala, odkud se to bere. Poté studenti začali klást neznámému otázky a on jim na ně odpovídal. Dozvěděli se, že dříve pracoval na stavbě, pak že byl učitel a nyní že dělá masáže.

V tom zazvonilo a studenti začali opouštět třídu, protože další hodinu měli jinde. Když kolem něj procházela Nikol, tak jí neznámý muž setřel slzy z tváře a řekl jí „Good bye“ (zkratka pro God by you což znamená „Bůh s tebou“).

Nikol ani nemůže vypovědět, jaký to byl pocit a jaká tam byla energie. Je velmi racionální dívka a nemá sklony k hysterii. Nikdy nic podobného nezažila ani necítila. Nebyla schopna se již pak dále soustředit na výuku. Po návratu domů se svěřila matce a během vyprávění jim oběma teprve začínalo svítat. Přicházely na to, že ten neznámý muž mohl být třeba i Maitréja.

Mistr pana Benjamina Creme potvrdil, že šlo skutečně o Maitréju.

---

Vysvětlení, že pracoval nejdříve na stavbě, pak jako učitel a nyní že provádí masáže je možno chápat alegoricky tak, že jako Ježíš byl nejdříve tesařem, poté co byl úplně prodchnut Maitréjou se stal učitelem pro věk Ryb a nyní zde osobně na Zemi podněcuje lidi k aktivitě, tj. masíruje je, ale zároveň léčí a napravuje bolesti našeho světa.

 

2. Dokonalá podoba

Ve svém duchovním snažení jsem se v průběhu července 2008 propracovala k tématu transmisních meditací a příchodu Krista – Maitréji. Tohle doposud neznámé poznání mě natolik uchvátilo, ohromilo a rezonovalo se mnou, že jsem doslova hltala všechny dostupné prameny a informace, zpočátku zejména na internetu. Po prostudování všeho, co šlo, jsem se vydala do města na nákup knih B. Creme o transmisní meditaci a veškeré související literatury. Kráčela jsem po dlažebních kostkách centra Olomouce naprosto uchvácená načtenými informacemi, které se mi předchozí večer v hlavě poskládaly do prvotřídního plánu duchovního vývoje lidstva na Zemi. Všechno mi najednou připadalo tak jasné, logické a známé, a já byla nadšena, že konečně nacházím hodnověrné duchovní zdroje mezi vším tím balastem dezinfomací, co dnešní doba přináší…

Jen pár metrů scházelo ke dveřím do blízkého knihkupectví, když v tom mi do cesty vstoupil postarší muž v béžovém oblečení, s výrazně bílými vlasy, nesoucí noviny. Nešlo ho přehlédnout a naše cesty se nutně musely zkřížit, takže jsem zvedla oči a setkala se tak s jeho pohledem. A užasla jsem! Kolem mě přecházel člověk vypadající jako přesná kopie pana Benjamina Creme, jehož fotky a videa jsem velmi dobře znala z internetových serverů! V ruce nesl objemný svazek tiskovin a mně okamžitě blesklo hlavou, kde koupil tyhle anglické noviny, které jen tak lehce nejsou dostupné? Měla jsem obrovskou iracionální chuť ho zastavit a zeptat se, jak se jmenuje a co tu dělá. Nicméně jsem se v tom šoku nezmohla na nic. Vteřiny letěly. Hlavou mi běžely anglické fráze, ale protože není zvykem pro nic za nic oslovovat lidi na ulici, jen jsem za ním naprosto fascinovaně hleděla, dokud mi nezmizel z očí za ohybem blízké ulice…

V už tak povznesené náladě z domova, umocněné tímto naprosto nečekaným setkáním, jsem se vydala do cíle své cesty, kde jsem opět v jedné z knih B. Creme mohla hledět na fotku muže, jež stál před několika minutami přede mnou a který mu byl neskutečně podobný. Celý zbytek dne se pak nesl ve znamení neuvěřitelného množství synchronicit, a já dodnes lituji, že jsem tehdy nesebrala odvahu a neozvala se. Možná bych už teď měla jasno, zda šlo opravdu o zásah Mistrů, kteří mě chtěli podpořit na mé duchovní cestě.

L.K., Olomouc, srpen 2008

---

Paní L. K. se již dotázala na Share International, zda šlo skutečně o někoho z Mistrů a nyní čeká na odpověď. Nebylo by to ovšem poprvé, co použili podobu pana Creme. Jednou byl viděn i Kristus-Maitréja v přesné podobě pana Creme, v době , kdy pan Creme měl ještě černé vlasy, jako jeho inverzní kopie s černou barvou pleti a s bílými vlasy.

 

 

3. Setkání myslí

14. ledna 2010 jsem byla s mým nadřízeným, panem K., v restauraci. Právě jsme obědvali a rozmlouvali jsme o Ježíši a spiritualitě. Pan K. je křesťan a někdy nevidí, že k Bohu vede mnoho cest. Řekla jsem mu jak to v hloubi duše cítím: „Jestli je Ježíš opravdu tak velkou bytostí, což bez pochyby je, určitě se na nás nedívá jako na křesťany, muslimy, ateisty a tak dále. Ježíš nás miluje jako bratry.“

V tom okamžiku jsem uviděla muže. Nezdál se být vysoký, ale něčím se mi zdál velmi „velký“. Díval se mi upřeně do očí. Já jsem si jen pomyslela: „To je, ale divné, vždyť jsem ho neviděla přicházet a najednou jde ven.“ Úplně jsem cítila, jakoby jeho oči prostě neseděly k jeho tělu. Jakoby byly z jiné „látky“. Od tohoto momentu se náš rozhovor s panem K. změnil. Zdálo se, že pochopil, že křesťanství není jedinou cestou a zjistil, že cítím ve svém srdci to samé co on!

Byl tento muž Mistr Ježíš nebo Maitréja, anebo byla konverzace inspirována mou duší?

Natálie M., Vendryně

(Mistr Benjamina Creme potvrdil, že tento muž byl Mistr Ježíš.)

 

4. Říkejte to nahlas!

Milý pane redaktore,

při různých příležitostech jsme měli možnost pozorovat lodě UFO blízko našeho domu v Samnanger poblíž Bergenu (Norsko). V poslední době se začalo opakovaně stávat, že následujícího rána po spatření UFO se nad domem objevily černé helikoptéry bez označení a nějakou dobu kroužily kolem domu a okolní oblasti. Máme podezření, že za tím je nějaká vojenská zpravodajská služba.

11. července 2011 jsem vycházel z drogérie v centru Bergenu. K mému překvapení stál ve dveřích muž, který mi bránil v odchodu. Držel před sebou nákupní vozík, ve kterém měl své věci. Bylo zvláštní, že vypadal přesně jako švédský tulák s dlouhými nečesanými vlasy, kterého jsem už několikrát ve městě spatřil. Ve skutečnosti jsem si byl úplně jistý, že to je on. Divná věc však byla, že vypadal velice čistě, ačkoliv jeho zjev navozoval zavšivený a ošuntělý dojem. Ukázalo se, že ani nepáchne, ale je obklopen svěží mátovou vůní. Měl modré zářící oči a okamžitě mi přišlo na mysl: “Ty oči mne přibijí na místo.“  Pak mne vzal zlehka za ruku, podíval se mi přímo do očí a jasným docela hlubokým hlasem ke mně začal švédsky hovořit: „Sleduje vás vláda?“ „Ano, ano, “ zdráhavě jsem odpověděl. Instinktivně jsem cítil, že tomuto muži mohu důvěřovat.  Pak se mne zeptal: “Kdo jsou opravdoví vládci této země, je to policie a armáda nebo to jsou politici?“  Byl jsem tím ohromen a zprvu jsem nebyl schopen slova. Pak jsem odpověděl: “Je to policie a armáda. Stačí, když se podíváte na to, co se teď děje v Americe.“ (Myslel jsem přitom hlavně na 30 lidí, kteří dávali najíst v parku bezdomovcům a byli zatčeni za přestupek a také na nové zákony, které nyní byly schváleny zde v Norsku, které umožňují vládě ukládat veškerou elektronickou komunikaci.)  Pak jsem mu vyprávěl o našich pozorováních UFO a příhody s černými helikoptérami, které nás obtěžovaly. Vypadalo to, jako by o tom už věděl a že jsem mu neřekl mnoho nového. Pokyvoval hlavou a zdálo se, že souhlasí s tím, co jsem řekl.

Během našeho rozhovoru jsem se začal myslet na to, že blokujeme celý východ a měli bychom se uhnout. Bylo zvláštní, že ačkoliv byl východ docela úzký, lidé mohli snadno vycházet a zdálo se, že si nás nikdo nevšímá. Jako kdybych to byl pouze já, kdo jej vidí. Pak pokračoval v hovoru: “Víte, svět ovládají bohatí a ti vlastní policii a armádu.“ Pak se usmál a řekl: “Já jsem křičel tak silně, až mi oslábl hlas. Nyní musíte vy křičet za mě! Zdá se, že času je namále a mnoho jej už nezbývá.“  Než jsme se rozloučili, tak jsem mu ještě řekl: „Dávejte na sebe pozor“ a pak jsem ho jemně pohladil po tváři. Laskavě se usmál a v jeho očích jsem zahlédl ujišťující záblesk. Pak jsme se rozešli. Jak jsem odcházel, málem jsem se uvnitř chichotal, když jsem se přistihl při myšlence: “Měl jsem právě rozhovor s Ježíšem?“

(1) Bylo to zhmotnění vytvořené Mistrem Ježíšem nebo Maitréjou za použití skutečného tuláka jako vzoru?

(2) Jeho odkaz na čas, který se krátí. Má to co dělat s tím, že se po celém světě omezují nebo úplně ruší občanská práva a že my máme proti tomu protestovat, dokud ještě není pozdě?

A-K.N, Norsko.

(Mistr pana Benjamina Creme potvrzuje, že (1) muž byl Mistrem Ježíšem. (2) Ano.)

Převzato ze Share International, září 2011, překlad Jan Vacek.

 

5. Úžasná starostlivost

Vážený pane redaktore,

chtěla bych se s Vámi podělit o zvláštní zkušenosti, které jsem měla, když jsem byla pacientkou v jedné nemocnici, kde jsem se cítila osamělá a opuštěná.

Prvního listopadu 2011 ve čtvrt na tři odpoledne se změnily služby. Přišla se mi představit nová paní. Moje první myšlenka byla: Musí mít asi nedostatek personálu, protože přijali paní v důchodu.“  Vypadala, že jí je pětasedmdesát let. Byla velice krásná, se zářícíma očima hnědé barvy a intenzivním charisma. Byla shrbená a oblečená do bílého, ale neměla žádnou jmenovku. Mou pozornost přitahovala také náušnice, kterou nosila na levém uchu. Byla skutečně báječně krásná. Zářila způsobem, který jsem nikdy předtím nezažila. Náušnice vyzařovala drobné světelné paprsky. Sklonila se nade mnou, vzala mě za ruku, představila se a řekla, že „Nějakou dobu tady budu.“  Když se nade mnou skláněla, uviděla jsem půvabný náhrdelník, který jsem uchopila a řekla: “To je velmi krásný náhrdelník.“ Sklonila se blíže, abych se mohla na ten šperk podívat zblízka a řekla: “To je symbol pro ´šlápotu v písku‘.“  A pak mi vyprávěla příběh o člověku, kterého nesl Bůh, když se ten člověk cítil velice opuštěný.  „To je pravda“, řekla s jemným důrazem a odkráčela se zpěvem uklízet sprchy.  Tři dny nato jsem přijela do Hillesgarden na rehabilitaci a požádala jsem svou dceru, aby došla ke mně domů a přinesla mi můj recept. Když se vrátila, povídala: “ K tomu receptu, co jsi chtěla, je přilepený nějaký papír. Nemůžu ho odtrhnout.“ Opatrně jsem jej uvolnila a přiložený papír byl obrázek Maitréjovy „ruky“.

27. prosince 2011 jsem opět onemocněla a vrátila se do nemocnice. Byla jsem na pokoji s dalšími čtyřmi osobami a moje lůžko bylo druhé po pravé straně. Nejblíže ke dveřím nalevo ležela paní, která měla srdečními potíže. Těsně před desátou dopoledne přišel do pokoje muž. Bylo mu mezi 45 a 50. střední postavy, čistě oblečený. Podíval se na pokoj, usmál se na mne a pokýval hlavou a sedl si vedle postele paní se srdečním onemocněním. Já jsem vsedě pletla. Pokaždé, když jsem vzhlédla, pokýval hlavou a usmál se na mě. Ve dvanáct hodin jsem byla já i ta paní propuštěna. Ten muž tam ještě byl. Vyšla jsem ven k výtahům, abych si zařídila odvoz domů. Ten muž tam byl s tou ženou a nějakým dalším mužem a chystali se nastoupit do jednoho z výtahů. Celý se otočil a zavolal na mně s velkým, hřejivým úsměvem: “Hodně štěstí při uzdravování.“

Ucítila jsem, jak se mi v hrudi rozlévá úžasné teplo. Teplo se šířilo nahoru do hlavy a pak do celého těla. Měla jsem pocit klidné blaženosti a světla. Poté se mi mé zdraví začalo pomalu zlepšovat.

Mohl byste se optat svého Mistra, kdo byli ten muž a žena? Vytvářejí si Mistři pro tuto příležitost těla nebo byly tyto osoby zastíněny? Viděli je ještě další lidi?

Gudrun From, Munka Ljungby, Švédsko

(Mistr pana Benjamina Creme potvrdil, že ´paní´ z prvního setkání byl Mistr Ježíš. Mužem byl Maitréja. Opravdu si vytvořili tato těla a nikdo jiný je neviděl.)

Převzato ze Share International, leden-únor 2012, překlad Jan Vacek.

 

6. Prorocké setkání

Vážený vydavateli,

před pár dny na počátku září 2012 jsem zažil něco velmi zvláštního. Jako každého pracovního dne, se lidé slepě prodírali centrem města. Náhle asi deset metrů ode mne jsem spatřil starého muže, jak stojí na dlažbě. Měl cévkovací trubičku, která mu vedla z teplákové soupravy do tašky vedle jeho nohou. Ptal jsem se sám sebe, co tady ten člověk dělá, zřejmě asi utekl z nemocnice.

Zdálo se, že se mu lidé vyhýbají. Když jsem se přiblížil, spatřil jsem, že jeden z jeho očních důlků je prázdný a druhé oko se smrsklo tak, že se jen trochu ukazovala zornička. Mluvil slabým hlasem a myslel jsem, že je trochu bláznivý. Odhadoval jsem, že mu je mezi 80-ti a 90-ti lety. Přišel jsem blíž a pozdravil ho. Nebyl bláznivý, jen trochu nahluchlý. Zeptal jsem se jej, jak se mu daří a on odpověděl: „Velmi dobře, velmi dobře, tady jsem a zpívám, oslavuji, že se tato Kali Juga chýlí ke konci.“

Něco tak transcendentálního bylo to poslední, co bych od něj čekal. Začal se mě dotýkat rukama a potom mě radostně chytil za ramena. Uvědomil jsem si, že je slepý, nemá skoro žádné zuby, ale je šťastný.

S obdivem a nadšením vyjmenoval jména avatárů a Mistrů, kteří se na naší planetě objevili, a pravil mi, jaký je to vzácný čas být nyní naživu. Jeho řeč mne vyvedla z rovnováhy, avšak jeho neškodná přítomnost a vřelost jeho poselství mne začala uklidňovat. V jednu chvíli jako by frenetický rytmus města zmizel.

„Nacházíme se na konci noci,“ pokračoval. „Velmi brzy přijde nová Země. Za dvacet let, nic z toho co je dnes, nebude existovat, budeme žít zcela novým způsobem…“

V jeho přítomnosti jsem se za pár vteřin cítil jako jeden z nejšťastnějších lidí ve vesmíru. Než jsem se s ním rozloučil, zeptal jsem se na jeho jméno. Vyslovil velice dlouhé a podivné jméno, jehož význam byl „vůně květin“.

V jednu chvíli během setkání jsem se ptal sám sebe, zdali by tento muž mohl být Mistrem v přestrojení, jako Maitréja nebo Mistr Ježíš. Byl to jen obyčejný člověk, nebo někdo zvláštní?

Juan Ignacio Gilligan, Bahia Blanca, Argentina.

(Mistr Benjamina Creme potvrzuje, že tento stařec byl Maitréja)

Převzato ze Share International, listopad 2012, přeložil Jan Kaleta jr.