Naše vztahy k ostatním lidem i k sobě samým se řídí tím, do jaké míry jsme ve spojení s naší podstatou. Pokud jsme spíše na povrchu, budou i naše vztahy povrchní a tudíž neuspořádané, chaotické, pomíjivé a proměnlivé. Jakmile se však přiblížíme ke své podstatě, prohloubí se i naše vztahy, uspořádají se a ustálí, protože naše podstata je stálá a sjednocující. Naší podstatou je, že jsme skupiny duší v inkarnaci. Ve skutečnosti tvoříme z vnitřního pohledu odjakživa skupiny. Protože však se tato stránka existence na vnější fyzické rovině dosud neprojevovala, mylně se domníváme, že jsme v podstatě jednotlivci. Nyní, pod vlivem energie přicházející s Věkem Vodnáře, se začínají formovat skupiny na vnější fyzické rovině a dochází tak ke zviditelnění skupin existujících dosud pouze na vnitřní rovině. Děje se tak prostřednictvím vědomé skupinové činnosti. 1)

Je třeba mít na paměti, že v novém věku, který právě začíná, je možné vnímat, chápat a využívat energii sjednocení, která je energií Vodnáře samého, pouze ve skupinách. Tato energie se nevztahuje na jednotlivce, ale pouze na skupiny. Skupina potřebuje jednotlivce – silného, vědomého, inteligentního, aktivního – který může poskytnout službu skupině. Pak teprve můžeme působit v rámci Nového věku, nové Energie Vodnáře, této mísící, slučující a sjednocující energie, která jednoho dne povede k tomu, že lidstvo se projeví ve své jednotě. To by také mělo být naším cílem.

Duše přirozeně spolupracují, protože jsou trvale v jednotě. Proto je spolupráce vyjádřením naší duše. Spolupráce sbližuje, sjednocuje a vede k harmonii a projevuje tím naší podstatu. Je protikladem soupeření, soutěže a konkurence, která odděluje, vytváří rozdíly a vede k nesouladu. Základem spolupráce je dobrá vůle a ta je v každé duši.

Správné vztahy jsou jen jiným vyjádřením pro spolupráci a spolupráce je synonymem pro jednotu. Klíčem pro správné vztahy je odpoutanost, upřímnost ducha a čestnost mysli. Odpoutanost je důležitá pro udržení odstupu od emocí, které skupinová spolupráce vyvolává. Ideálem je dokázat přijímat chválu i kritiku (ať už oprávněnou či neoprávněnou) se stejným klidem a vstřícností. Rozdílnosti zůstávají a rozdílné názory je vždy třeba stmelit dohodou – a dohoda je vždy výsledkem spolupráce. Jakmile vznikne dohoda, tak má skupina k dispozici celou svou energii lásky moudrosti, vůle a inteligence. Hlasy jednotlivců se spojí a skupina sroste dohromady intuitivním způsobem a nastane úplná spolupráce. Jedině takto srostlá skupina, kde se energie netříští, ale spojuje, dokáže vytvářet takovou energii, jejímž prostřednictvím se dosahuje cílů skupiny.

Spolupráci se však musíme naučit. A to nejlépe již od dětského věku. Nejlepší je, když se děti naučí spolupráci na příkladu rodičů. Když rodiče spolupracují, děti od nich automaticky přejímají jejich chování a snáze pak spolupracují i se sourozenci a s dalšími dětmi. Žárlivost a soutěživost jsou založené na strachu. Jsou výsledkem nedostatku plné důvěry, že vás vaše matka a otec milují stejně tak, jako milují ostatní. Jedná se o schopnost sdílet lásku. Většina lidí velmi těžce snáší sdílení lásky. Tento nedostatek pochází z dětství. Musíte se naučit sdílet lásku své matky a svého otce se svými sourozenci, a pokud se to nenaučíte, pak je vám velmi zatěžko sdílet v dospělosti lásku s ostatními lidmi.

V našem současném prostředí, které je zamořeno konkurencí, je velmi těžké vychovávat ke spolupráci. Velké příležitosti pro výchovu ke spolupráci nastanou tehdy, jakmile lidstvo podnikne první kroky ke změně politických a zvláště ekonomických struktur. Pak pokvete spolupráce na obou stranách, protože také vlády začnou spolupracovat, velké instituce, národy mezi sebou… Pak již bude i pro jednotlivce mnohem snazší spolupracovat, protože to bude normální a samozřejmá věc.

---

1) Je třeba rozlišovat mezi skupinou a stádem (masou). Skupina vzniká na základě dobrovolnosti sdružením jednotlivých individualit, kde nedochází k jejich potlačení. Stádovost je o řád nižším uspořádáním, které vzniká na základě vrozeného instinktu, jež je původem ze zvířecí říše. Chybí zde uvědomělá volba omezit své ego ve prospěch celku a v zájmu skupiny.