V duchovním světě neexistují náhody. Všechno má svůj účel a smysl. Každá bytost, každá skupina, každá doba. Vyšší pomáhá nižšímu. Aby vývoj probíhal řízeně a co možná nejsnáze, existují předem připravené plány. Tyto plány jsou vzájemně propojené a hierarchicky uspořádáné. Tak existuje plán pro celý vesmír, pro Sluneční soustavu i pro Zemi a pro lidstvo. „Plány jsou načrtnuty na celé epochy dopředu, střediska energie vznikají celá tisíciletí dříve, než budou zapotřebí. Díky moudré předvídavosti těchto Božských Lidí není nic ponecháno náhodám, protože vše se vyvíjí v uspořádaných cyklech, v souladu s plánem, právem a pravidly, ačkoli v rámci karmických omezení.“ píše A. A. Bailey v knize Zasvěcení lidská a sluneční. Tak již i plány na vyřešení krize lidstva a přechod do Nového Věku jsou dávno vypracovány a postupně se uskutečňují.

Plány vždy tvoří ti, jejichž úkolem je vést danou oblast. Rozvoj lidského uvědomění je úlohou Krista a jeho spolupracovníků z řad Mistrů, a ti proto také vypracovávají příslušné plány. Každý z Mistrů vyniká v jiné oblasti, kde může inspirovat a pomáhat, a podle toho je mu svěřena určitá úloha v realizaci Plánu. Plány počítají se všemi alternativami vývoje a pravidelně se aktualizují a přehodnocují, protože je třeba je přizpůsobovat změnám, ke kterým dochází tím, že lidé uplatňují svou svobodnou vůli. Svobodná vůle je pro lidstvo nedotknutelnou božskou výsadou, nezcizitelným darem, jež pomáhá při jeho sebeuvědomění, ale kvůli kterému také není možné stanovit neměnné plány jeho vývoje. Cíle však bude vždy dosaženo, mění se pouze cesta a doba potřebná k jeho uskutečnění. Čas má ovšem pro Mistry úplně jiný význam, než pro nás. Protože v duchovních světech čas neexistuje, ani oni nepodléhají působení času, jak jej chápeme my. Žijí v bezčasovosti, ve věčné přítomnosti a vidí z ní najednou minulost i budoucnost, jak se odvíjí v nekonečném sledu příčin a následků. Čas je pro ně spíše měřítkem vývoje, než něčím, co existuje samo o sobě. Mimo fyzické tělo totiž čas neexistuje, je pouze iluzí mozku. Protože Mistři jsou daleko vyvinutější, mají vyšší vibrace a za stejnou „dobu“ stihnou daleko více než my. Uvádí se, že doba, kterou lidé na Zemi vnímají jako jeden den, představuje pro Mistry časový prostor odpovídající našim téměř dvěma letům života. Z toho je patrné, že jejich působení vzhledem k nám je z našeho hlediska okamžité a že jen tímto samotným způsobem mohou hravě překonávat veškeré naše představy.

Mistři sestavují plány a řídí kosmické energie, které pomáhají při jejich uskutečňování. To však není zdaleka vše, co v zájmu lidstva dělají. Jedincům i skupinám poskytují inspiraci a vedení podle míry jejich vnímavosti, schopností a ochoty spolupracovat při uskutečňování Plánu. Ne vždy si toho jsou tito lidé vědomi, ale to není překážkou jejich spolupráce, pokud jejich motivace je nezištná a jejich schopnosti užitečné pro okolí. Mistři si vybírají na každou oblast uznávané odborníky, kteří pod jejich vedením přenášejí do pozemské reality nové myšlenky. Přestože se mnohdy tito lidé vůbec vzájemně neznají, jsou díky Hierarchii tyto plány navzájem propojené a sladěné. Připraveni jsou i jejich tvůrci a další protagonisté, kteří čekají na vhodnou dobu, aby se ujali jejich uskutečňování. Předpokladem úspěšnosti těchto plánů je, že lidstvo se bude chovat jako jedna rodina a začne společně sdílet světové zdroje. Klíčový je samozřejmě souhlas lidstva jako celku s tím, aby došlo k celkové změně uspořádání vztahů a institucí, kterou Nový Věk vyžaduje. Nebude to dříve, než po otevřeném celosvětovém vystoupení Krista, tzv. Dni Deklarace. Poté vystoupí i další Mistři, kteří zde žijí, a lidé, kterým byly svěřeny různé oblasti Plánu.

Tito lidé jsou vesměs zasvěcenci, kteří jsou uznávanými odborníky na danou oblast a jejichž autorita pomůže získat pro uskutečňování Plánu ostatní. Plán počítá i s otevřeným představením Vesmírných Bratrů, tj. lidí z jiných planet, kteří jsou rovněž připraveni nám při přechodu pomáhat, zejména v oblasti technologie. Zatím o své přítomnosti dávají vědět prostřednictvím úkazů na nebi a pomocí kruhů v obilí, u nás známých též jako agrosymboly.

Staré formy (tj. vztahy a instituce), které sloužily starému Věku, jsou již přežité a je nutné je zbourat, aby mohly být vybudovány formy nové, které odpovídají potřebám lidstva na prahu Nového věku. Přechodná doba bude sice ve znamení zmatků, nejistoty a konfrontace starého s novým, ale cílem Plánu je minimalizovat toto utrpení a zkrátit tuto dobu co možná nejvíce, aby lidstvo mohlo co nejdříve nastoupit cestu k budoucnosti „zalité světlem“. Cílem fyzické přítomnosti Krista na Zemi je totiž kromě jiného zmírnit naše utrpení na nejmenší možnou míru.