Ať se podíváte téměř kamkoliv kolem sebe, zdá se, že se vše hroutí, přestává fungovat, odevšad se vyvalují spousty špíny a jakoby to nemělo nikde konce. Všude kolem je najednou tolik špatného, že je snadné podlehnout depresi a pesimismu.

Je to skutečně pravda, že toho hodně odchází, ale jenom proto, aby to udělalo místo něčemu novému. Odchází tak vše staré, přežilé, vše, co již nevyhovuje a stejně jenom překáží. Není dobré se tím nechat strhnout a „vidět vše černě“. Hodně toho odchází, lidstvo však zůstává a stává se očištěné o chyby a omyly minulosti, aby mohlo nastoupit opět na svou pravou cestu. Přenošený plod Nového věku se dere na světlo světa, ale jde to těžce, odpor je značný, bolest veliká. Na jemná upozornění, varovná znamení a předzvěsti lidstvo dobrovolně nereagovalo, je tedy nadále konfrontováno s negativními důsledky svých rozhodnutí a situace se dále vyhrocuje.

Tento stav výstižně popisuje tarotová karta Viselec: „Nacházíš se v nějaké váznoucí, strnulé situaci. Všechny tvé pokusy zlepšit tento stav ztroskotávají. Teď ti nezbývá nic jiného než pustit se a uvolnit. Když je noc nejtemnější, můžeme si být jisti, že nastávající den už musí přijít, a také přijde!“

Dostali jsme se sem, protože jsme příliš dlouhou dobu šli nesprávným směrem. Když jsme konečně začali chápat, že tato cesta vede do záhuby, rozhodli jsme se nyní, vedeni především strachem, začít brzdit, ale směr jsme zatím změnit nedokázali. Jdeme teď sice, pravda, o něco pomaleji, ale stále stejným směrem. Zkoušíme řešit nové problémy starými cestami. Jsou mnozí, kteří by se rádi vrátili do časů, kdy to – podle nich – ještě fungovalo. Není však cesty zpátky a to, co mohlo ještě před pár lety fungovat, již novým výzvám nestačí. Není kam se vrátit. Poprvé je jasné, že současné problémy je možné řešit pouze skutečně globálně. Nestačí nastolit nový řád v jedné či druhé zemi, na jednom či druhém kontinentu, je třeba se konečně domluvit se všemi a dosáhnout všeobecné a celosvětové změny. Před takovou výzvu nebylo lidstvo ještě dosud nikdy postaveno.

Změna může nastat jedině s přispěním všech lidí. Důležité proto je si uvědomit, čemu nyní dáváme svou energii: zda starému či novému. Zda ještě toužíme vrátit se zpět, nebo jít kupředu. Zda se bojíme budoucnosti a změn nebo se těšíme a pracujeme pro nové.

Nestačí také čekat na nástupišti až si pro nás vlak do Nového věku přijede. Je nesmyslné se domnívat, že stačí být ve správný čas ve správném místě nebo si dobře zaplatit a myslet si, že rychlík do Nového věku nás bezpracně doveze rovnou do ráje.