Jsme svědky neustále se zrychlujícího běhu událostí. Je to podobný pocit, jaký zažívají vodáci při překonávání peřejí. Události nás unášejí stále rychleji a mírné vlnky již dorážejí na příď.

Kdo se pohybují v mlze, mají možná představu, že se vody opět brzy zklidní, kdo vidí dále však tuší, že to s námi půjde ještě nějakou dobu z kopce a bude to i pořádně houpat, než se hladina dějin vyčeří. Není radno plout sám, dobrá mapa a zkušený průvodce jsou na místě. Zdá se, že události se kupí tak mocně, že jedinec jen těžko sám zvládá nápor doby.

To vše je způsobeno sílícím přílivem nových energií vlastních přicházejícímu věku Vodnáře, které si nemilosrdně razí cestu k nám. Východisko jako vždy existuje a není složité, i když pro mnohé možná obtížné. Zbavit se nánosu starých modelů chování a myšlení a přijmout nový náhled na svět. To se sice lehko řekne, ale hůře udělá. Člověk sám na sobě těžko něco vidí a když, tak si nemůže být často jistý, jestli se nemýlí. Daleko lepší je mít vedle sebe podobné hledající, kteří rádi zprostředkují roli zrcadla, ale mohou pomoci daleko více. Co totiž jedinec jen těžko může sám zvládnout, dokáže skupina někdy docela snadno. To není vůbec nová myšlenka. Spolupráce byla věrným průvodcem lidstva od jeho kolébky a i ve zvířecí říši bychom nalezli četné pronikavé příklady. Nyní však spolupráce nemá pouze účelový význam, ale je hluboce spjatá se samotnou podstatou člověka a Nového věku. Lidské skupiny se sice v historii lidstva objevovaly na nejrůznějších úrovních, ale nepřesáhly dosud nikdy hranice států, či přinejlepším jejich skupin. Skutečně celosvětové organizace začaly vznikat až po období posledních světových válek, které vyčistily cestu pro nejširší lidskou spolupráci. Spojené národy nejsou jen bezvýznamným symbolem nové doby i když jejich plný význam se dosud ještě nemohl projevit. Mnohým již sice začíná být jasné, že jinudy cesta nevede, ale část lidstva v čele s hrstkou nenasytných vládců však stále odmítá přijmout nové paradigma a pokračuje ve více či méně zjevné konfrontaci. Také mašinérie komercionalizace nemůže překročit vlastní stín a ve své slepotě požírá vlastní ocas, když tvrdošíjně staví na první místo konkurenci. Místo rozumné spolupráce, dohody a bratrství nám tak vládně soupeření, sobectví a zášť. Daň za to není však malá – hladovějící miliony, zdevastované životní prostředí, neutuchající válečné konflikty…

Je proto třeba usilovat o nastolení spolupráce v co nejširším měřítku. Není však třeba čekat až na globální změnu poměrů, abychom mohli začít spolupracovat v rámci menších skupin. Současná doba přeje skupinové spolupráci na všech úrovních a ve všech oblastech. I když u nás nese skupinová organizace ještě pachuť nuceného sdružování lidí za minulého režimu, přesto neustále vznikají a rozrůstají se jako houby po dešti nejrůznější skupiny. Jak říká pan Benjamin Creme, v současné době se poprvé v historii lidstva skupiny duší začínají projevovat i na fyzické úrovni. Ve skutečnosti totiž lidé na Zemi jsou ve své podstatě skupinami duší v inkarnaci. Jako skupiny se zde opětovně rodí a znovu potkávají, i když o tom zpravidla ani netuší. Prozařování duševní úrovně přitahuje nyní více než kdykoliv dříve členy skupin dohromady a tvořivá práce je motorem jejich růstu. Ideální je, když se vnější účel existence skupiny spojuje s vnitřním účelem současného vývoje – tedy když skupina pracuje v souladu s vývojovým plánem lidstva, který pro nás představuje Hierarchie Mistrů moudrosti jakožto garantů našeho vývoje. Tato spolupráce na společném plánu nemusí být ani vědomá, protože Hierarchie sesílá citlivým jedincům inspiraci pro oblast jejich činnosti (věda, ekonomie, kultura, politika či umění), jen na základě jejich citlivosti a dobré vůle, aniž by usilovala o jakékoliv uznání nebo publicitu. Nic za to také nepožaduje – nejméně však nestojí o slepou oddanost. Vysoké energie a myšlenky jsou vysílány do myslí žáků a učedníků, kteří je postupně přibližují naší realitě a vnímání zástupů průměrných lidí. Nejrůznější humanitární, ekologické a mírové organizace tak v sobě nesou vznešené myšlenky budoucího uspořádání lidstva zapuštěné v myslích běžných lidí a jsou tak nadějným příslibem pro budoucnost člověka. Ve skutečnosti energie Vodnáře mohou být zachycovány a využívány pouze ve skupinové formaci. Skupina totiž představuje kvalitativně jiný prvek proti samostatnému jedinci. Asi tak jako polovodičový čip, který je základem moderního počítače se nedá ničím srovnat se samostatným tranzistorem, ačkoliv se z nich skládá, tak i integrovaná lidská skupina má nesrovnatelně vyšší potenciál než samostatný jedinec. Skupina dává člověku doslova další rozměr.

Vnitřním smyslem skupinové práce je duchovní vývoj jejích členů i skupiny jako celku. Ten je vyznačen postupným zasvěcováním. Zasvěcování je záležitostí vyšších rovin existence a mělo odjakživa skupinový charakter. S tím jak se začínají skupiny manifestovat, budou brzy možné provádět skupinová zasvěcení v rámci skupin existujících na fyzické úrovni. Podle A. A. Baileyové jsou z duchovního hlediska čtyři důležité předpoklady pro taková skupinová zasvěcení:

1.Vztahy ve skupině prosté jakéhokoliv sentimentu, čili astrálního zabarvení.

2.Schopnost konstruktivně pracovat s destruktivními silami.

3.Dosáhnout „jednoty v rozmanitosti“.

4.Schopnost klidu mysli.

Ad. 1.: Ideální vztahy ve skupině by měly být nezávislé na osobních pocitech a pomíjivých emocích, sympatiích či antipatiích. Základem by měla být sjednocující všeobecná láska vycházející z duše.

Ad. 2.: Duchovní práce je neustálé očisťování, odstraňování překonaného, což si vyžaduje značnou dávku destrukce. Umění pracovat se silami destrukce výlučně pro dosažení pokroku je proto nezbytné.

Ad. 3.: Rozmanitost je předností skupiny, nikoliv překážkou. Jedinci různé úrovně vývoje, zkušeností a schopností mají své rozdílnosti využít ku prospěchu všech. Každý ve skupině dělá to, v čem je jeho přednost. Tím dochází v rámci skupiny k zesilování jejích předností a potlačování slabin ve prospěch všech.

Ad. 4.: Ztišení bouře mysli, zanechání zbytečných a škodlivých myšlenek je nezbytným předpokladem duchovního pokroku.

Je jasné, že tyto všechny předpoklady není možné splnit ihned, protože každý z nich představuje sám o sobě důležitý krok na duchovní cestě. Je však dobré o nich vědět a blížit se k nim a také v případě problémů je lze použít jako nástroj pro hledání příčin a cesty k jejich odstranění.

Podstatným aspektem Vodnáře je syntéza a k té právě ve skupině dochází. Výsledkem prolnutí energií je zcela nová kvalita vzniklá syntézou. Skupina se stává samostatně fungující jednotkou a vývoj pokračuje po hierarchicko-syntetické spirále dále. Výsledná síla skupiny také není prostým součtem sil jejích členů, ale je mnohonásobně větší. Nutným předpokladem sjednocení však je dosažení koncensu v rámci celé skupiny. Znamená to, že nikdo nesmí tvrdohlavě trvat na svém, ale že každý je ochoten ustoupit a přijmout kompromis v zájmu celku. Jakmile se však dosáhne všeobecně přijímané dohody, získá skupina rázem plný potenciál své energie, kterou pak může využít pro uskutečňování svých záměrů.